Metodika je postavená na principech místně zakotveného učení a dvou cyklech projektové výuky:

 

  

Místně zakotvené učení

Učení o místě - výuka vychází z místní situace, kdy je místo využíváno jako kontext pro výklad obecných témat (v nejrůznějších předmětech). Je to rovněž ideální příležitost pro mezipředmětovou spolupráci. Žáci tak lépe chápou souvislosti, výuka jim dává smysl a pomáhá jim „objevovat“ místo a vytvořit si k němu vztah.

Učení v místě, učení reálným světem - „škola“ nemusí být pouze budova. Výuka, u které je to vhodné, probíhá v kontaktu s reálným světem - mimo třídu, v terénu, parku, na školním dvoře, v obci a jejím okolí tak, aby žáci témata viděli na vlastní oči a mohli se jich reálně dotknout a zapojili do učení i další smysly.

Partnerství s místní komunitou a organizacemi - učitel nemusí být odborník na všechna témata v místě, ale může na jejich výuce, ať už ve třídě nebo mimo ní, spolupracovat s komunitou - od místního lesníka, přes okrašlovací spolek či vedení obce, po muzeum. Partneři, stejně jako učitel a žáci, se stávají účastníky učení, rozvíjejí své znalosti a dovednosti, svůj vztah k místu, učí se.  Tito partneři jsou rovněž nezbytní proto, aby byly žákovské projekty udržitelné. Úspěšné a udržitelné projekty nemohou být propojeny pouze s místem, ale musí být propojeny i s místními lidmi a subjekty, které se do realizace projektu zapojí jako rovnocenní partneři. Škola tak vytváří dlouhodobá, vzájemně prospěšná partnerství.

Práce s rolí pedagoga a žáka - proto, aby byl žák motivován pro celoživotní vzdělávání, je třeba mu dát prostor, předat určitou míru zodpovědnosti za vlastní výuku. Žák má během projektového vyučování možnost rozhodovat a ovlivňovat směřování projektu a výběr témat, o které se chce zajímat. Role pedagoga je spíše průvodcovská, kdy vkládá v žáky důvěru, nastavuje jim hranice i pravidla. Důležitou součástí role pedagoga je orientace žáků v procesu a reflektování nabytých kompetencí.

Pro místo - veškerá výuka směřuje k tomu, aby vznikl konkrétní výstup, který řeší problémy či potřeby místa. Žáci tak využijí své znalosti a dovednosti a pocítí, že jsou sami schopni pozitivně ovlivňovat své okolí a jsou motivováni k aktivnímu přístupu a péči o svět, ve kterém žijí.

Udržitelný život - „je založen na vědomí odpovědnosti vůči dnešním i budoucím generacím a na úctě k živé i neživé přírodě“, jak říká Josef Vavroušek. Smyslem žákovského výstupu tedy není udělat věc pro místo, která brzy zanikne, či nemá hlubší smysl, ale naučit žáky přemýšlet v širším kontextu, pro budoucnost lidí i přírody, místa i širšího světa. Místně zakotvené učení neznamená věnovat se místu jako izolovanému ostrovu, ale právě naopak učit se skrze věci, které se odehrávají v místě, chápat propojenost současného světa a potřebu spolupráce na řešení současných výzev.

Projektová výuka

Projektová výuka nám dává možnost propojovat učení s reálným životem, zabývat se aktuálními otázkami a problémy, vytvářet přínosné věci. V projektové výuce jde o „žákovský podnik“, při kterém se děti učí systematicky řešit daný úkol (nebo problém). Vytvoření smysluplného produktu je tím, co dává jejich práci na projektu význam. Poznatky, které při tom musí nasbírat, se týkají právě tohoto produktu. Jsou to poznatky, které jsou pro splnění úkolu (vytvoření produktu) logicky potřebné a nezbytné. Zatímco u tematické výuky je řazení podtémat dáno rozvrhem a může být libovolné, u projektové výuky se jedná o logický, systematický sled činností. Projekt probíhá v delším časovém úseku (projektový den, týden nebo v průběhu školního roku).

Kontakt

Středisko ekologické výchovy SEVER
Realizátor a národní koordinátor programu
suz@ekologickavychova.cz 

Stránky byly realizovány díky projektu "Stabilizace a rozvoj sítě národního programu Škola pro udržitelný život"

Facebook

Stránky vytvořila TAH reklamní agentura www.tah.cz