Otázky a odpovědi aneb Co vás nejvíc trápí

Obecné

Komu je určen projekt Škola pro udržitelný život (dále jen ŠUŽ)?

Projekt je určen základním a středním školám, které chtějí realizovat své školní projekty zaměřené na udržitelný rozvoj ve spolupráci s širší komunitou.

Kdo realizuje projekt ŠUŽ  a kdo jsou krajští koordinátoři?

Realizátorem projektu je Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER

Krajští koordinátoři jsou kontaktními osobami pro školy v jednotlivých krajích. Kontakt na Vašeho krajského koordinátora najdete zde. Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

Na koho se mám obrátit, jestliže mám otázku?

Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Jestliže vám tento nebude schopen pomoci, zprostředkuje vám kontakt na kompetentní osobu. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

 

Vzdělávací semináře

Jak semináře probíhají?

Na seminářích Vás seznámíme s metodikou programu Škola pro udržitelný život a metodou místně zakotveného učení. Vaším hlavním úkolem po úspěšném ukončení semináře je vypracování Vize a plánu udržitelného rozvoje obce či okolí školy. Tento dokument vytvoříte ve spolupráci s žáky, pracovníky školy a partnery z komunity. Nepovinnou součástí je pak vypracování konkrétního projektu, na který můžete žádat i finanční podporu v grantové výzvě programu.

K čemu slouží Vize a plán udržitelného rozvoje školy v obci?

Vize a plán nemají být mrtvými dokumenty. Vám i ostatním zapojeným dobrovolníkům, organizacím, obcím a všem partnerům slouží k započetí a rozvíjení spolupráce na komunitních projektech, které prospějí všem zúčastněným. Společně se zamyslíte nad tím, co byste chtěli ve svém okolí změnit, určíte kroky, které ke změnám mohou vést, a ujasníte si, čím by kdo mohl případně přispět k dílu. Během následujících let se budete k dohodnuté vizi a plánu vracet a postupně své nápady jeden po druhém společně naplňovat.

Naše škola nemá žádnou zkušenost s komunitním plánováním/spoluprací, může se i přesto zapojit?

Může. Cílem projektu je k takovému plánování a spolupráci školy motivovat a podpořit je v něm. Školy, které s ním zatím nemají žádné zkušenosti, tak dostávají příležitost poprvé se o ně pokusit.

 

Spolupráce s komunitou

Proč plánovat projekt s partnery?

Plánování s partnery má mnoho výhod pro vás i mnoho přínosů pro žáky a společnost. Vaše škola dostane možnost vytvořit vztah s různými organizacemi a osobami a navázané vztahy pak může využívat v budoucnosti kdykoliv bude potřebovat. Spoluprací s veřejností a partnery škola také zvyšuje povědomí o sobě a svůj společenský kredit, které jí tak umožňují snadnější získávání nejrůznějších zdrojů a ochotných spolupracovníků.

Žáci se učí spolupráci a demokratickému zapojování do chodu sociálních skupin, v nichž se pohybují. Mění se atmosféra v obci/čtvrti a mezi organizacemi a aktivizuje se spolupráce nejen se školou.

Kdo jsou to „partneři z obce“?

Je to prakticky jakákoliv organizovaná i neorganizovaná místní skupina nebo jednotlivec. Může jít o představitele samosprávy, úředníky, spolky, občanská sdružení nebo kluby. Mohou to být rodiče či prarodiče vašich žáků, bývalí žáci školy, sousedé… prostě kdokoliv, kdo má k věci, co říct.

Místní lidé znají problémy vaší (tedy vlastně svojí) obce. Problémy se jich týkají, mají proto zájem je řešit a mohou mít také vědomosti, dovednosti či zdroje, které se k řešení hodí.

Jak získáme na svou stranu starostu/zastupitele?

Určitě zvolte osobní přístup. Dopis psaný žáky a osobní návštěva žáků může mít dobrý efekt. Pokud se obec do projektu zapojí i jen minimálně, je dobré jejím zástupcům veřejně poděkovat třeba na slavnostním zakončení. Je to semínko zaseté do budoucna.

Dejte jasně najevo, že vám nejde o to starostovy plány podrývat, ale spolupracovat na nich a přispět k dobru obce.

To, že jsou vaše plány výsledkem práce žáků i místních dospělých (nejen nápadem jednoho učitele či ředitele), může pomoci. Být spojován s dobrou věcí, kterou si přeje veřejnost, zvyšuje popularitu.

Rodiče nedostaneme ani na třídní schůzky, jak je máme dostat na plánování?

Plánování se hodí spojit s nějakou kulturní událostí – divadelním či hudebním vystoupením dětí, besídkou, koncertem, táborákem, zahradní slavností … Pokud nejsou rodiče zvyklí do školy chodit, udělejte plánovací část akce kratší než by bylo obvyklé (např. 1h plánování + 1h žákovské vystoupení). Každý žák může ve výtvarné výchově vyrobit pozvánku na akci, kterou předá rodičům. Obecně rodiče lépe reagují na pozvání a výzvy spojené s jejich dítětem.

Také pokud se budou plánování účastnit i žáci/studenti nebo budou jejich nápady podkladem pro plánování rodičů, může to být výhodou.

A především: nebuďte zklamaní, když se vám sejde za celou školu 20 rodičů. I to je úspěch a hlavně dobrý základ pro další práci. A pokud se daří, další lidé se k vám zpravidla postupně ještě přidají.

Jak udělat anketu, aby se nám sešlo co nejvíc odpovědí?

  • Především stručně. Pokud bude mít anketa 20 otázek, lze těžko očekávat vysokou návratnost. 3 – 4 otevřené otázky úplně stačí.
  • Srozumitelně. Čím méně cizích a odborných výrazů použijete a čím polopatičtěji se zeptáte, tím lépe.
  • Smysluplně. Tedy tak, aby respondent měl pocit, že má význam na otázky odpovídat.

Anketu pošlete rodičům po žácích, nejlépe jako domácí úkol.

Veřejnost mohou žáci oslovit s anketou osobně přímo v ulicích.

Anketní lístky umístěte na často navštěvovaná místa – školní bufet, obchod na náměstí, hostinec, drogerii, obecní úřad, … – a zřetelně na ně upozorněte nápisem obsahujícím i krátké vysvětlení, o co kráčí. Pověste u lístků tužku.

Jak získat další zdroje pro náš projekt?

  • Oslovte cíleně podniky a organizace v okolí, které vám mohou pomoci materiálem, službami či prací. Žáci mohou napsat dopis a následně zástupce firmy/obce osobně navštívit.
  • Nezapomeňte dárcům a sponzorům děkovat a prezentovat jejich logo či název firmy, kde je to možné.
  • Pokud máte již část projektu hotovou, ale stále máte plány, na které sháníte prostředky, umístěte v prostoru zelené cedulky tam, kde už je hotovo (např. cedulku „Vrbová chýše“ tam, kde chýše stojí) a červené cedulky tam, kde realizaci teprve plánujete (např. červenou cedulku „Jezírko“ tam, kde by mělo jezírko v budoucnu být). Připomínejte si společné úspěchy a čas od času také zbývající potřeby.
  • Uspořádejte sbírku nebo tombolu na školním plese, zahradní slavnosti, Vánoční akademii,…
  • Sbírejte a odevzdávejte papír, železo, elektrospotřebiče, olej ze školní jídelny.

Doba mezi schválením žádosti a vlastní realizací projektu. Co s ní?

Máte dvě možnosti:

 1. Čekat, zda bude žádost schválena a potom spěchat s realizací.

 2. Nečekat na schválení, a pracovat na projektu navzdory tomu, že bude třeba i zamítnut. Tím získáte jeden až dva měsíce. A realizace může proběhnout relativně v klidu.

 

Realizace projektu

Jak sestavit projektový tým?

Nejprve je nutné získat podporu vedení školy. Ta je pro úspěšnou realizaci projektu klíčová. Pokud nezískáte aktivní podporu, stačí alespoň souhlas, rozhodně však nemá smysl jít proti vůli vedení školy.

Následně oslovte kolegy. Nejtěžší ze všeho je být na celý projekt úplně sám a snažit se zastat všechno. Získáte-li alespoň 2 další lidi, kteří chtějí projekt aktivně rozvíjet, máte dobrý základ. Někteří kolegové se nechtějí podílet na organizování projektu, ale rádi pomohou, pokud jim řeknete, co mají udělat. Využijte i tuto možnost.

Do týmu bez debaty patří i žáci. Vždyť je to především jejich projekt. Podaří-li se do týmu zapojit žáky, dobře se ke spolupráci získávají rodiče a veřejnost.

Velmi brzy musí dojít k rozdělení rolí v týmu, aby každý věděl, za co nese zodpovědnost. Zvolit můžete například tyto funkce:

  • Vedoucí týmu – má na starost organizaci projektu, komunikaci s donátory, zastřešuje projekt, jedná jménem organizace
  • Vedoucí realizační skupiny (koordinátor) – má na starost realizaci projektu, zodpovídá za termíny
  • Pokladník – zajišťuje financování projektu, hlídá vedoucího a koordinátora
  • Kronikáři – zajišťují propagaci projektu, fotky, dokumentují průběh, zpracovávají veškeré informace
  • Členové týmu – zúčastňují se porad, jsou pravou rukou koordinátora

Musíme si pro svůj projekt vybrat jedno ze 12 témat ŠUŽ?

Nemusíte. Uvedená témata jsou inspirací pro vás. Je tedy na vás, jestli se váš projekt dotkne více z uvedených témat nebo se naopak pokusí přijít s tématem zcela novým.

Co musíme vědět ještě před výsadbou?

Rozhodně výsadbu předem konzultujte s odborníkem. Zjistěte, jaké druhy se do vašich podmínek hodí. Poraďte se, zda není výsadba příliš blízko budov, zdí, rozvodů a jiných prvků, které by mohl rozrůstající se strom narušit.

Zvažte také výchovně-vzdělávací hodnotu vysazované zeleně. Můžete se zaměřit na výsadbu místně původních druhů. Můžete vysázet takové byliny a dřeviny, které budou střídavě něčím zajímavé po celý rok. Pokud chcete vysazovat nepůvodní druhy, vždy zvažte, jestli je to skutečně potřeba, jestli ve vašich podmínkách mohou prospívat a jestli se díky tomu nebudou šířit do okolní přírody.

Jak zjistíme, které rostliny jsou u nás původní?

Obrátit se můžete například na Český svaz ochránců přírody, botanické zahrady, vysoké školy a další odborné instituce.

Jak máme zapojit žáky do plánování výsadby, když potřebujeme vedení odborníkem?

Jednou z možností je třeba to, že se zahradním architektem/odborníkem vytvoříte seznam rostlin, které připadají v úvahu, a z těch pak žáci vyberou, které chtějí vysazovat. Starší žáci mohou seznam k rostlin k výsadbě sestavit sami podle předem daných kritérií a pak ho s odborníkem zkonzultovat.

Chceme živý plot. Existuje nějaká jiná možnost než túje?

Určitě existuje. Můžete vysadit například habry, ptačí zob, muchovník, dřín, tis, ve vyšších polohách i smrk ztepilý. Pokud trváte na stálezelených keřích, pak připadá v úvahu buxus (zimostráz).

Chceme dělat naučnou stezku. Jak ji udělat zajímavě?

Nejprve si rozmyslete, jestli skutečně trváte na naučné stezce nebo jen hledáte (jakákoli zajímavý) způsob, jak informovat o místních zajímavostech. Naučná stezka totiž není jedinou možností. Mezi zajímavé způsoby interpretace místního dědictví patří třeba Questing – vytváření tras s úkoly, které návštěvníka vedou po místních zajímavostech až k „pokladu“. Další možností je třeba brožura, pracovní listy, kalendář, sbírku místních pověstí, …

I naučná stezka se dá udělat interaktivně. Není nutné, aby byla jednotlivá zastavení řešena panely, ale může jít o naučně-herní prvky, se kterými návštěvník manipuluje. Můžete také udělat naučnou stezku bez panelů – značenou v terénu, s tištěným průvodcem nebo webem.

Pokud však trváte na klasické naučné stezce, držte se několika důležitých pravidel:

  • Myslete na to, že většina návštěvníků chce ve volném čase odpočívat. Nikoliv studovat ve stoje odborné traktáty.
  • Čím více textu, tím větší pravděpodobnost, že si panel návštěvník nepřečte. Vyberte tedy na paneljen to nepodstatnější.
  • Text panelu čleňte nadpisy, odstavci a prokládejte obrázky. Dbejte na to, aby bylo jasné, jak spolu souvisejí.
  • Text vztahujte k návštěvníkovi. Oslovujte ho, vyzývejte ho, spojujte ho s jeho osobní zkušeností, používejte (mikro)příběhy.
  • Jeden panel věnujte jen jednomu tématu.
  • Panel ať se zřetelně vztahuje k místu, kde se nachází.
  • Obrázky mají rozšiřovat předávanou informaci, ne jen ukazovat to, u čeho návštěvník právě stojí.

Můžeme v rámci projektu vybudovat dětské hřiště?

Pokud se na tom účastníci plánování shodnou, možné to určitě je. Myslete však na to, aby nebyl projekt „dodavatelský“ (firma přijede, postaví, odjede), ale vznikal společnou prací. Zamyslete se také nad tím, jaké možnosti existují. Dětskou zvídavost a kreativitu lze zaměstnávat různými méně obvyklými herními prvky (neexistují jen houpačky a skluzavky). A co takhle zjistit něco o přírodních hřištích, která na západě zažívají velký rozmach? (Například v publikaci Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu – ke stažení zde.)

Jaký stojan na kola je nejvhodnější?

Rozhodně se vyhněte stojanům, kde se celá váha kola přenáší jen na pár drátů výpletu kola. Takové stojany kolo poškozují. Důležité je, aby se kolo mohlo o stojan opřít svým rámem. Nezapomeňte také na stříšku pro případ deště.

    

Na prvním obrázku se kolu stojí dobře. Stojan na druhém obrázku může kolo poškodit.

Co se zamítnutým projektem?

Rozhodně v afektu neničit. :-) Jednou zpracovaný projekt uložte do šuplíku na příští rok (nezapomeňte jej vylepšit podle poznámek hodnotící komise) nebo použijte v jiném grantovém řízení.

Jsou případy, kdy zjistíte, že lze dokončit rozpracovaný projekt v rámci možností i bez grantových prostředků.

Obecné

Komu je určen projekt Škola pro udržitelný život (dále jen ŠUŽ)?

Projekt je určen základním a středním školám, které chtějí realizovat své školní projekty zaměřené na udržitelný rozvoj ve spolupráci s širší komunitou.

Kdo realizuje projekt ŠUŽ a kdo jsou krajští koordinátoři?

Realizátorem projektu je Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER a Partnerství, o.p.s. Dalším partnerem je Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání.

Krajští koordinátoři jsou kontaktními osobami pro školy v jednotlivých krajích. Kontakt na Vašeho krajského koordinátora najdete zde. Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

Na koho se mám obrátit, jestliže mám otázku?

Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Jestliže vám tento nebude schopen pomoci, zprostředkuje vám kontakt na kompetentní osobu. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

Vzdělávací kurz ŠUŽ

K čemu mi je osvědčení z kurzu ŠUŽ?

Osvědčení je dokladem o absolvování akreditovaného kurzu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Zároveň opravňuje školu, jejíž učitel kurz absolvoval, k zapojení do sítě Škol pro udržitelný život.

Co vše odevzdávám na konci kurzu, abych získal/a osvědčení?

Vaším hlavním úkolem pro úspěšné ukončení kurzu je vypracování Vize a plánu udržitelného rozvoje obce či okolí školy. Tento dokument vytvoříte ve spolupráci se žáky, pracovníky školy a partnery z komunity. Nepovinnou součástí je pak vypracování konkrétního projektu, na který můžete žádat i finanční podporu u Nadace Partnerství.

K čemu slouží Vize a plán udržitelného rozvoje školy v obci?

Vize a plán nemají být mrtvými dokumenty. Vám i ostatním zapojeným dobrovolníkům, organizacím, obcím a všem partnerům slouží k započetí a rozvíjení spolupráce na komunitních projektech, které prospějí všem zúčastněným. Společně se zamyslíte nad tím, co byste chtěli ve svém okolí změnit, určíte kroky, které ke změnám mohou vést, a ujasníte si, čím by kdo mohl případně přispět k dílu. Během následujících let se budete k dohodnuté vizi a plánu vracet a postupně své nápady jeden po druhém společně naplňovat.

Proč odevzdávám záznam o zapojení žáků?

Naším cílem je umožnit co největšímu počtu učitelů inspirovat se z aktivit, které se v programu dějí. Veškeré zprávy o tom, co na škole děláte, chceme využívat k dalšímu rozvoji databáze, kurzů, e-learningu a dalších způsobů sdílení dobré praxe.

Naše škola nemá žádnou zkušenost s komunitním plánováním/spoluprací, může se i přesto zapojit?

Může. Cílem projektu je k takovému plánování a spolupráci školy motivovat a podpořit je v něm. Školy, které s ním zatím nemají žádné zkušenosti, tak dostávají příležitost poprvé se o ně pokusit.

Spolupráce s komunitou

Proč plánovat projekt s partnery?

Plánování s partnery má mnoho výhod pro vás i mnoho přínosů pro žáky a společnost. Vaše škola dostane možnost vytvořit vztah s různými organizacemi a osobami a navázané vztahy pak může využívat v budoucnosti kdykoliv bude potřebovat. Spoluprací s veřejností a partnery škola také zvyšuje povědomí o sobě a svůj společenský kredit, které jí tak umožňují snadnější získávání nejrůznějších zdrojů a ochotných spolupracovníků.

Žáci se učí spolupráci a demokratickému zapojování do chodu sociálních skupin, v nichž se pohybují. Mění se atmosféra v obci/čtvrti a mezi organizacemi a aktivizuje se spolupráce nejen se školou.

Kdo jsou to „partneři z obce“?

Je to prakticky jakákoliv organizovaná i neorganizovaná místní skupina nebo jednotlivec. Může jít o představitele samosprávy, úředníky, spolky, občanská sdružení nebo kluby. Mohou to být rodiče či prarodiče vašich žáků, bývalí žáci školy, sousedé… prostě kdokoliv, kdo má k věci, co říct.

Místní lidé znají problémy vaší (tedy vlastně svojí) obce. Problémy se jich týkají, mají proto zájem je řešit a mohou mít také vědomosti, dovednosti či zdroje, které se k řešení hodí.

Jak získáme na svou stranu starostu/zastupitele?

Určitě zvolte osobní přístup. Dopis psaný žáky a osobní návštěva žáků může mít dobrý efekt. Pokud se obec do projektu zapojí i jen minimálně, je dobré jejím zástupcům veřejně poděkovat třeba na slavnostním zakončení. Je to semínko zaseté do budoucna.

Dejte jasně najevo, že vám nejde o to starostovy plány podrývat, ale spolupracovat na nich a přispět k dobru obce.

To, že jsou vaše plány výsledkem práce žáků i místních dospělých (nejen nápadem jednoho učitele či ředitele), může pomoci. Být spojován s dobrou věcí, kterou si přeje veřejnost, zvyšuje popularitu.

Rodiče nedostaneme ani na třídní schůzky, jak je máme dostat na plánování?

Plánování se hodí spojit s nějakou kulturní událostí – divadelním či hudebním vystoupením dětí, besídkou, koncertem, táborákem, zahradní slavností … Pokud nejsou rodiče zvyklí do školy chodit, udělejte plánovací část akce kratší než by bylo obvyklé (např. 1h plánování + 1h žákovské vystoupení). Každý žák může ve výtvarné výchově vyrobit pozvánku na akci, kterou předá rodičům. Obecně rodiče lépe reagují na pozvání a výzvy spojené s jejich dítětem.

Také pokud se budou plánování účastnit i žáci/studenti nebo budou jejich nápady podkladem pro plánování rodičů, může to být výhodou.

A především: nebuďte zklamaní, když se vám sejde za celou školu 20 rodičů. I to je úspěch a hlavně dobrý základ pro další práci. A pokud se daří, další lidé se k vám zpravidla postupně ještě přidají.

Jak udělat anketu, aby se nám sešlo co nejvíc odpovědí?

  • Především stručně. Pokud bude mít anketa 20 otázek, lze těžko očekávat vysokou návratnost. 3 – 4 otevřené otázky úplně stačí.
  • Srozumitelně. Čím méně cizích a odborných výrazů použijete a čím polopatičtěji se zeptáte, tím lépe.
  • Smysluplně. Tedy tak, aby respondent měl pocit, že má význam na otázky odpovídat.

Anketu pošlete rodičům po žácích, nejlépe jako domácí úkol.

Veřejnost mohou žáci oslovit s anketou osobně přímo v ulicích.

Anketní lístky umístěte na často navštěvovaná místa – školní bufet, obchod na náměstí, hostinec, drogerii, obecní úřad, … – a zřetelně na ně upozorněte nápisem obsahujícím i krátké vysvětlení, o co kráčí. Pověste u lístků tužku.

Jak získat další zdroje pro náš projekt?

  • Oslovte cíleně podniky a organizace v okolí, které vám mohou pomoci materiálem, službami či prací. Žáci mohou napsat dopis a následně zástupce firmy/obce osobně navštívit.
  • Nezapomeňte dárcům a sponzorům děkovat a prezentovat jejich logo či název firmy, kde je to možné.
  • Pokud máte již část projektu hotovou, ale stále máte plány, na které sháníte prostředky, umístěte v prostoru zelené cedulky tam, kde už je hotovo (např. cedulku „Vrbová chýše“ tam, kde chýše stojí) a červené cedulky tam, kde realizaci teprve plánujete (např. červenou cedulku „Jezírko“ tam, kde by mělo jezírko v budoucnu být). Připomínejte si společné úspěchy a čas od času také zbývající potřeby.
  • Uspořádejte sbírku nebo tombolu na školním plese, zahradní slavnosti, Vánoční akademii,…
  • Sbírejte a odevzdávejte papír, železo, elektrospotřebiče, olej ze školní jídelny.

Doba mezi schválením žádosti a vlastní realizací projektu. Co s ní?

Máte dvě možnosti:

 1. Čekat, zda bude žádost schválena a potom spěchat s realizací.

 2. Nečekat na schválení, a pracovat na projektu navzdory tomu, že bude třeba i zamítnut. Tím získáte jeden až dva měsíce. A realizace může proběhnout relativně v klidu.

Realizace projektu

Jak sestavit projektový tým?

Nejprve je nutné získat podporu vedení školy. Ta je pro úspěšnou realizaci projektu klíčová. Pokud nezískáte aktivní podporu, stačí alespoň souhlas, rozhodně však nemá smysl jít proti vůli vedení školy.

Následně oslovte kolegy. Nejtěžší ze všeho je být na celý projekt úplně sám a snažit se zastat všechno. Získáte-li alespoň 2 další lidi, kteří chtějí projekt aktivně rozvíjet, máte dobrý základ. Někteří kolegové se nechtějí podílet na organizování projektu, ale rádi pomohou, pokud jim řeknete, co mají udělat. Využijte i tuto možnost.

Do týmu bez debaty patří i žáci. Vždyť je to především jejich projekt. Podaří-li se do týmu zapojit žáky, dobře se ke spolupráci získávají rodiče a veřejnost.

Velmi brzy musí dojít k rozdělení rolí v týmu, aby každý věděl, za co nese zodpovědnost. Zvolit můžete například tyto funkce:

  • Vedoucí týmu – má na starost organizaci projektu, komunikaci s donátory, zastřešuje projekt, jedná jménem organizace
  • Vedoucí realizační skupiny (koordinátor) – má na starost realizaci projektu, zodpovídá za termíny
  • Pokladník – zajišťuje financování projektu, hlídá vedoucího a koordinátora
  • Kronikáři – zajišťují propagaci projektu, fotky, dokumentují průběh, zpracovávají veškeré informace
  • Členové týmu – zúčastňují se porad, jsou pravou rukou koordinátora

Musíme si pro svůj projekt vybrat jedno ze 12 témat ŠUŽ?

Nemusíte. Uvedená témata jsou inspirací pro vás. Je tedy na vás, jestli se váš projekt dotkne více z uvedených témat nebo se naopak pokusí přijít s tématem zcela novým.

Co musíme vědět ještě před výsadbou?

Rozhodně výsadbu předem konzultujte s odborníkem. Zjistěte, jaké druhy se do vašich podmínek hodí. Poraďte se, zda není výsadba příliš blízko budov, zdí, rozvodů a jiných prvků, které by mohl rozrůstající se strom narušit.

Zvažte také výchovně-vzdělávací hodnotu vysazované zeleně. Můžete se zaměřit na výsadbu místně původních druhů. Můžete vysázet takové byliny a dřeviny, které budou střídavě něčím zajímavé po celý rok. Pokud chcete vysazovat nepůvodní druhy, vždy zvažte, jestli je to skutečně potřeba, jestli ve vašich podmínkách mohou prospívat a jestli se díky tomu nebudou šířit do okolní přírody.

Jak zjistíme, které rostliny jsou u nás původní?

Obrátit se můžete například na Český svaz ochránců přírody, botanické zahrady, vysoké školy a další odborné instituce.

Konzultovat můžete s Ivanou Adámkovou z Nadace Partnerství (608 704 389, ivana.adamkova@nap.cz).

Jak máme zapojit žáky do plánování výsadby, když potřebujeme vedení odborníkem?

Jednou z možností je třeba to, že se zahradním architektem/odborníkem vytvoříte seznam rostlin, které připadají v úvahu, a z těch pak žáci vyberou, které chtějí vysazovat. Starší žáci mohou seznam k rostlin k výsadbě sestavit sami podle předem daných kritérií a pak ho s odborníkem zkonzultovat.

Chceme živý plot. Existuje nějaká jiná možnost než túje?

Určitě existuje. Můžete vysadit například habry, ptačí zob, muchovník, dřín, tis, ve vyšších polohách i smrk ztepilý. Pokud trváte na stálezelených keřích, pak připadá v úvahu buxus (zimostráz).

Chceme dělat naučnou stezku. Jak ji udělat zajímavě?

Nejprve si rozmyslete, jestli skutečně trváte na naučné stezce nebo jen hledáte (jakákoli zajímavý) způsob, jak informovat o místních zajímavostech. Naučná stezka totiž není jedinou možností. Mezi zajímavé způsoby interpretace místního dědictví patří třeba Questing – vytváření tras s úkoly, které návštěvníka vedou po místních zajímavostech až k „pokladu“. Další možností je třeba brožura, pracovní listy, kalendář, sbírku místních pověstí, …

I naučná stezka se dá udělat interaktivně. Není nutné, aby byla jednotlivá zastavení řešena panely, ale může jít o naučně-herní prvky, se kterými návštěvník manipuluje. Můžete také udělat naučnou stezku bez panelů – značenou v terénu, s tištěným průvodcem nebo webem.

Pokud však trváte na klasické naučné stezce, držte se několika důležitých pravidel:

  • Myslete na to, že většina návštěvníků chce ve volném čase odpočívat. Nikoliv studovat ve stoje odborné traktáty.
  • Čím více textu, tím větší pravděpodobnost, že si panel návštěvník nepřečte. Vyberte tedy na panel jen to nepodstatnější.
  • Text panelu čleňte nadpisy, odstavci a prokládejte obrázky. Dbejte na to, aby bylo jasné, jak spolu souvisejí.
  • Text vztahujte k návštěvníkovi. Oslovujte ho, vyzývejte ho, spojujte ho s jeho osobní zkušeností, používejte (mikro)příběhy.
  • Jeden panel věnujte jen jednomu tématu.
  • Panel ať se zřetelně vztahuje k místu, kde se nachází.
  • Obrázky mají rozšiřovat předávanou informaci, ne jen ukazovat to, u čeho návštěvník právě stojí

Můžeme v rámci projektu vybudovat dětské hřiště?

Pokud se na tom účastníci plánování shodnou, možné to určitě je. Myslete však na to, aby nebyl projekt „dodavatelský“ (firma přijede, postaví, odjede), ale vznikal společnou prací. Zamyslete se také nad tím, jaké možnosti existují. Dětskou zvídavost a kreativitu lze zaměstnávat různými méně obvyklými herními prvky (neexistují jen houpačky a skluzavky). A co takhle zjistit něco o přírodních hřištích, která na západě zažívají velký rozmach? (Například v publikaci Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu – ke stažení zde.)

Jaký stojan na kola je nejvhodnější?

Rozhodně se vyhněte stojanům, kde se celá váha kola přenáší jen na pár drátů výpletu kola. Takové stojany kolo poškozují. Důležité je, aby se kolo mohlo o stojan opřít svým rámem. Nezapomeňte také na stříšku pro případ deště.

Co se zamítnutým projektem?

Rozhodně v afektu neničit. :-) Jednou zpracovaný projekt uložte do šuplíku na příští rok (nezapomeňte jej vylepšit podle poznámek hodnotící komise) nebo použijte v jiném grantovém řízení.

Jsou případy, kdy zjistíte, že lze dokončit rozpracovaný projekt v rámci možností i bez grantových prostředků.

Kontakt

Středisko ekologické výchovy SEVER
Realizátor a národní koordinátor programu
suz@ekologickavychova.cz 

Stránky byly realizovány díky projektu "Stabilizace a rozvoj sítě národního programu Škola pro udržitelný život"

Facebook

Stránky vytvořila TAH reklamní agentura www.tah.cz