ZAPOJTE SE!

Zapojení do sítě Škol pro udržitelný život a místně zakotveného učení

Využíváte rádi ve výuce práci s místem a kladete důraz na vlastní aktivitu žáků? Zajímá Vás místně zakotvené učení (MZU), prošli jste programem Škola pro udržitelný život (ŠUŽ), semináři, dalšími projekty, apod., a chcete tyto témata pravidelně sledovat a dozvídat se více? Rádi byste využili možnost podpory, konzultací, sdíleli Vaše pocity, reflexe a výsledky s ostatními?

Zapojte se do bezplatné sítě Škol pro udržitelný život a místně zakotveného učení. Poskytneme Vám metodické a informační materiály, pravidelné novinky v oblasti MZU, příklady dobré praxe, zprostředkujeme kontakty na konzultanty MZU, kolegy, atd.. V některých letech Vás budeme moci podpořit také finančně v závislosti na úspěšnosti našich grantů.

1. Celoroční program Škola pro udržitelný život – ŠUŽ 

  • je celoroční program, pro žáky a učitele, kteří aktivně mění své okolí

  • pomáhá žákům vytvářet si vztah k místu

  • dává žákům slovo

  • připravuje je na skutečný život

  • je otevřený komunitě

 

Ve školním roce 2022/2023 si můžete vybrat, zda se chcete věnovat prostřednictvím programu Škola pro udržitelný život – ŠUŽ

1) tématu klimatická změna a společně s žáky se vzdělávat O MÍSTĚ A V MÍSTĚ – mapováním problémů a potřeb obce z hlediska adaptace na klimatickou změnu. Udělat společně něco PRO MÍSTO – plánováním a realizací praktických místních projektů zmírňujících dopady klimatických změn v obci a SKRZE MÍSTO hledat souvislostí mezi naším místem a klimatickou změnou. 

nebo 

2) tématu udržitelný život v obci, ve kterém žáci s dalšími partnery z obce přemýšlí o tom, co mohou udělat pro rozvoj své obce nebo okolí školy. Spolu pak postupně realizují navržené změny, a tím mění k lepšímu místo, kde žijí a učí se.  

 

Co zapojením získáte? 

  • finanční podporu 15 000,- na realizaci programu a drobná finanční podpora pro zapojené pedagogy 

  • metodickou a konzultační pomoc – k dispozici jsou vám konzultanti programu ŠUŽ, kteří vás provedou celým procesem 

  • metodické materiály programu ŠUŽ  –  aktivity do výuky 

  • vzdělávání pedagogů – úvodní a doškolující semináře 

  • setkání s dalšími školami realizujícími program ŠUŽ 

  • aktuální informace o dění v místně zakotveném učení v ČR 

  • pro tento školní rok nabízíme rovněž:

    • možnost absolvovat na podzim a v zimě 3denní pobyt v Horním Maršově v Krkonoších, na kterém zažijete zážitkový vzdělávací program zaměřený na klimatickou změnu nebo udržitelný rozvoj (cena pro žáka cca 1250,- za pobyt) 

    • získat díky semináři simulační hru Jak se žije v Podnebíně, která žáky provází adaptačními opatřeními v obci (cena cca 2000,-)

Přihlaste se do celoročního programu Škola pro udržitelný život ZDE nebo kontaktujte Elišku Hájkovou (suz@ekologickavychova.cz,  734 310 966).


2. MĚSÍČNÍ miniprojekty

Místně zakotvené učení vás zaujalo, ale raději než celoroční program ŠUŽ byste si vyzkoušeli o něco menší, cca měsíční  projekty?

Hledáme skupiny žáků, kteří chtějí realizovat jednoduché aktivity v místě. Na začátku se zapojené skupiny zamyslí, co by potřebovali k tomu, aby lépe poznali a zmapovali své místo, poté vybírají témata (minimalizace odpadů, šetření energií, sucho, klimatická změna apod.), na kterých si formulují výzkumné otázky,  na základě zjištěných problémů v komunitě si formulují hypotézu, plánují, realizují navrhovaná opatření a prezentují výsledky. Předpokládaný čas realizace je 1 – 4 měsíce. 

Co zapojením získáte? 

  • drobnou finanční podporu pro realizaci projektů

  • metodickou a konzultační pomoc – k dispozici jsou vám konzultanti, kteří vás provedou celým procesem 

  • metodické materiály   –  aktivity do výuky 

  • setkání s dalšími školami realizujícími miniprojekty 

  • aktuální informace o dění v místně zakotveném učení v ČR 

Můžete se přihlásit ZDE nebo kontaktujte Michaelu Glovňovou michaela.glovnova@ekologickavychova.cz, 734 310 968.

 

3. NĚKOLIKAHODINOVÉ workshopy

Vytvořili jsme nabídku MINILEKCÍ. Vybrali jsme zážitkové aktivity propojující místně zakotvené učení s tématy klimatické změny a udržitelného rozvoje. Tyto aktivity jsme metodicky upravili tak, aby byly realizovatelné od 1 vyučovací hodiny až po 1 projektový den. Aktivity jsou určené žákům I., II. stupně ZŠ a žákům středních škol.

Co v MINILEKCÍCH NAJDETE:

  • cíle a výstupy aktivity

  • časovou dotaci aktivit a jejich částí

  • popis mezipředmětového propojení aktivity

  • metodický popis aktivit s doporučeními vyplývajícími z našich dosavadních zkušeností

  • seznam pomůcek, případně odkazy na již zpracované pracovní listy a pomůcky

  • popis, jak aktivita naplňuje jednotlivé principy místně zakotveného učení

  • doporučení na aktivity, které by mohly předcházet nebo možné aktivity, které by mohly navazovat 

 Po realizaci MINILEKCE vás poprosíme o:

  • vyplněnou prezenční listinu s podpisy žáků,

  • vyplnění krátkého hodnotícího dotazníku,

  • pořízení pár fotografií dokumentujících práci žáků při realizaci MINILEKCE,

  • to vše do 3 měsíců od obdržení metodiky vybrané MINILEKCE (po domluvě je možná úprava termínu).

Přihlásit se můžete již nyní ZDE nebo kontaktujte Moniku Hnátovou (monika.hnatova@ekologickavychova.cz, 734 310 964). 

Plakátek k zobrazení zde

ČASTÉ
DOTAZY

obecné

Projekt je určen základním a středním školám, které chtějí realizovat své školní projekty zaměřené na udržitelný rozvoj ve spolupráci s širší komunitou.

Realizátorem projektu je Středisko ekologické výchovy SEVER Horní Maršov, o.p.s.

 

Krajští koordinátoři jsou kontaktními osobami pro školy v jednotlivých krajích. Kontakt na Vašeho krajského koordinátora najdete zde. Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

Veškeré dotazy a konzultace škol ohledně projektu ŠUŽ probíhají přednostně přes krajského koordinátora. Jestliže vám tento nebude schopen pomoci, zprostředkuje vám kontakt na kompetentní osobu. Pouze ve specifických případech školy oslovují přímo členy celostátního týmu ŠUŽ.

vzdělávací seminář

Na semináři Vás seznámíme s metodikou programu Škola pro udržitelný život a metodou místně zakotveného učení. Vaším hlavním úkolem po úspěšném ukončení semináře je vypracování Vize udržitelného rozvoje obce či okolí školy a zásobník projekzových záměrů. Tento dokument vytvoříte ve spolupráci s žáky, pracovníky školy a partnery z komunity.

Vize a zásobník nemají být mrtvými dokumenty. Vám i ostatním zapojeným dobrovolníkům, organizacím, obcím a všem partnerům slouží k započetí a rozvíjení spolupráce na komunitních projektech, které prospějí všem zúčastněným. Společně se zamyslíte nad tím, co byste chtěli ve svém okolí změnit, určíte kroky, které ke změnám mohou vést, a ujasníte si, čím by kdo mohl případně přispět k dílu. Během následujících let se budete k dohodnuté vizi a zásobníku vracet a postupně své nápady jeden po druhém společně naplňovat.

Může. Cílem projektu je k takovému plánování a spolupráci školy motivovat a podpořit je v něm. Školy, které s ním zatím nemají žádné zkušenosti, tak dostávají příležitost poprvé se o ně pokusit.

Realizace projektu

Nejprve je nutné získat podporu vedení školy. Ta je pro úspěšnou realizaci projektu klíčová. Pokud nezískáte aktivní podporu, stačí alespoň souhlas, rozhodně však nemá smysl jít proti vůli vedení školy.

 

Následně oslovte kolegy. Nejtěžší ze všeho je být na celý projekt úplně sám a snažit se zastat všechno. Získáte-li alespoň 2 další lidi, kteří chtějí projekt aktivně rozvíjet, máte dobrý základ. Někteří kolegové se nechtějí podílet na organizování projektu, ale rádi pomohou, pokud jim řeknete, co mají udělat. Využijte i tuto možnost.

 

Do týmu bez debaty patří i žáci. Vždyť je to především jejich projekt. Podaří-li se do týmu zapojit žáky, dobře se ke spolupráci získávají rodiče a veřejnost.

 

V případě, že již realizujete projektový záměr, musí dojít k rozdělení rolí v týmu, aby každý věděl, za co nese zodpovědnost.

Rozhodně výsadbu předem konzultujte s odborníkem. Zjistěte, jaké druhy se do vašich podmínek hodí. Poraďte se, zda není výsadba příliš blízko budov, zdí, rozvodů a jiných prvků, které by mohl rozrůstající se strom narušit.

 

Zvažte také výchovně-vzdělávací hodnotu vysazované zeleně. Můžete se zaměřit na výsadbu místně původních druhů. Můžete vysázet takové byliny a dřeviny, které budou střídavě něčím zajímavé po celý rok. Pokud chcete vysazovat nepůvodní druhy, vždy zvažte, jestli je to skutečně potřeba, jestli ve vašich podmínkách mohou prospívat a jestli se díky tomu nebudou šířit do okolní přírody.

Obrátit se můžete například na Český svaz ochránců přírody, botanické zahrady, vysoké školy a další odborné instituce.

Jednou z možností je třeba to, že se zahradním architektem/odborníkem vytvoříte seznam rostlin, které připadají v úvahu, a z těch pak žáci vyberou, které chtějí vysazovat. Starší žáci mohou seznam k rostlin k výsadbě sestavit sami podle předem daných kritérií a pak ho s odborníkem zkonzultovat.

Určitě existuje. Můžete vysadit například habry, ptačí zob, muchovník, dřín, tis, ve vyšších polohách i smrk ztepilý. Pokud trváte na stálezelených keřích, pak připadá v úvahu buxus (zimostráz).

Nejprve si rozmyslete, jestli skutečně trváte na naučné stezce nebo jen hledáte (jakákoli zajímavý) způsob, jak informovat o místních zajímavostech. Naučná stezka totiž není jedinou možností. Mezi zajímavé způsoby interpretace místního dědictví patří mapř. questing – vytváření tras s úkoly, které návštěvníka vedou po místních zajímavostech až k „pokladu“. Další možností je třeba brožura, pracovní listy, kalendář, sbírka místních pověstí, …

 

I naučná stezka se dá udělat interaktivně. Není nutné, aby byla jednotlivá zastavení řešena panely, ale může jít o naučně-herní prvky, se kterými návštěvník manipuluje. Můžete také udělat naučnou stezku bez panelů – značenou v terénu, s tištěným průvodcem nebo webem.

 

Pokud však trváte na klasické naučné stezce, držte se několika důležitých pravidel:

 

  • Myslete na to, že většina návštěvníků chce ve volném čase odpočívat. Nikoliv studovat ve stoje odborné traktáty.
  • Čím více textu, tím větší pravděpodobnost, že si panel návštěvník nepřečte. Vyberte tedy na panel jen to nepodstatnější.
  • Text panelu čleňte nadpisy, odstavci a prokládejte obrázky. Dbejte na to, aby bylo jasné, jak spolu souvisejí.
  • Text vztahujte k návštěvníkovi. Oslovujte ho, vyzývejte ho, spojujte ho s jeho osobní zkušeností, používejte (mikro)příběhy.
  • Jeden panel věnujte jen jednomu tématu.
  • Panel ať se zřetelně vztahuje k místu, kde se nachází.
  • Obrázky mají rozšiřovat předávanou informaci, ne jen ukazovat to, u čeho návštěvník právě stojí.

Pokud se na tom účastníci plánování shodnou, možné to určitě je. Myslete však na to, aby nebyl projekt „dodavatelský“ (firma přijede, postaví, odjede), ale vznikal společnou prací. Zamyslete se také nad tím, jaké možnosti existují. Dětskou zvídavost a kreativitu lze zaměstnávat různými méně obvyklými herními prvky (neexistují jen houpačky a skluzavky). A co takhle zjistit něco o přírodních hřištích, která na západě zažívají velký rozmach? (Například v publikaci Dětská hřiště a zahrady v přírodním stylu – ke stažení zde.)

Rozhodně se vyhněte stojanům, kde se celá váha kola přenáší jen na pár drátů výpletu kola. Takové stojany kolo poškozují. Důležité je, aby se kolo mohlo o stojan opřít svým rámem. Nezapomeňte také na stříšku pro případ deště.

Spolupráce s komunitou

Plánování s partnery má mnoho výhod pro vás i mnoho přínosů pro žáky a společnost. Vaše škola dostane možnost vytvořit vztah s různými organizacemi a osobami a navázané vztahy pak může využívat v budoucnosti kdykoliv bude potřebovat. Spoluprací s veřejností a partnery škola také zvyšuje povědomí o sobě a svůj společenský kredit, které jí tak umožňují snadnější získávání nejrůznějších zdrojů a ochotných spolupracovníků.

 

Žáci se učí spolupráci a demokratickému zapojování do chodu sociálních skupin, v nichž se pohybují. Mění se atmosféra v místě a mezi organizacemi a aktivizuje se spolupráce nejen se školou.

Je to prakticky jakákoliv organizovaná i neorganizovaná místní skupina nebo jednotlivec. Může jít o představitele samosprávy, úředníky, spolky, občanská sdružení nebo kluby. Mohou to být rodiče či prarodiče vašich žáků, bývalí žáci školy, sousedé… prostě kdokoliv, kdo má k věci, co říct.

 

Místní lidé znají problémy vaší (tedy vlastně svojí) obce. Problémy se jich týkají, mají proto zájem je řešit a mohou mít také vědomosti, dovednosti či zdroje, které se k řešení hodí.

Určitě zvolte osobní přístup. Dopis psaný žáky a osobní návštěva žáků může mít dobrý efekt. Pokud se obec do projektu zapojí i jen minimálně, je dobré jejím zástupcům veřejně poděkovat třeba na slavnostním zakončení. Je to semínko zaseté do budoucna.

 

Dejte jasně najevo, že vám nejde o to starostovy plány podrývat, ale spolupracovat na nich a přispět k dobru obce.

 

To, že jsou vaše plány výsledkem práce žáků i místních dospělých (nejen nápadem jednoho učitele či ředitele), může pomoci. Být spojován s dobrou věcí, kterou si přeje veřejnost, zvyšuje popularitu.

Plánování se hodí spojit s nějakou kulturní událostí – divadelním či hudebním vystoupením dětí, besídkou, koncertem, táborákem, zahradní slavností … Pokud nejsou rodiče zvyklí do školy chodit, udělejte plánovací část akce kratší než by bylo obvyklé (např. 1h plánování + 1h žákovské vystoupení). Každý žák může ve výtvarné výchově vyrobit pozvánku na akci, kterou předá rodičům. Obecně rodiče lépe reagují na pozvání a výzvy spojené s jejich dítětem.

 

Také pokud se budou plánování účastnit i žáci nebo budou jejich nápady podkladem pro plánování rodičů, může to být výhodou.

 

A především: nebuďte zklamaní, když se vám sejde za celou školu 20 rodičů. I to je úspěch a hlavně dobrý základ pro další práci. A pokud se daří, další lidé se k vám postupně ještě přidají.

  • Především stručně. Pokud bude mít anketa 20 otázek, lze těžko očekávat vysokou návratnost. 3 – 4 otevřené otázky úplně stačí.
  • Srozumitelně. Čím méně cizích a odborných výrazů použijete a čím polopatičtěji se zeptáte, tím lépe.
  • Smysluplně. Tedy tak, aby respondent měl pocit, že má význam na otázky odpovídat.

 

Anketu pošlete rodičům po žácích, nejlépe jako domácí úkol.

 

Veřejnost mohou žáci oslovit s anketou osobně přímo v ulicích.

 

Anketní lístky umístěte na často navštěvovaná místa – školní bufet, obchod na náměstí, hostinec, drogerii, obecní úřad, … – a zřetelně na ně upozorněte nápisem obsahujícím i krátké vysvětlení, o co kráčí. Pověste u lístků tužku.

  • Oslovte cíleně podniky a organizace v okolí, které vám mohou pomoci materiálem, službami či prací. Žáci mohou napsat dopis a následně zástupce firmy/obce osobně navštívit.
  • Nezapomeňte dárcům a sponzorům děkovat a prezentovat jejich logo či název firmy, kde je to možné.
  • Pokud máte již část projektu hotovou, ale stále máte plány, na které sháníte prostředky, umístěte v prostoru zelené cedulky tam, kde už je hotovo (např. cedulku „Vrbová chýše“ tam, kde chýše stojí) a červené cedulky tam, kde realizaci teprve plánujete (např. červenou cedulku „Jezírko“ tam, kde by mělo jezírko v budoucnu být). Připomínejte si společné úspěchy a čas od času také zbývající potřeby.
  • Uspořádejte sbírku nebo tombolu na školním plese, zahradní slavnosti, vánoční akademii,…
  • Sbírejte a odevzdávejte papír, železo, elektrospotřebiče, olej ze školní jídelny.